Drags Imun

  letak Drags imun

Drags Imun 

 

Drags Imun je bioinformační přípravek obsahující čistý latex z rostliny Croton lechleri Muell. Arg., peruánskými indiány nazývaný SANGRE DE DRAGO – dračí krev. Latex je červeně zbarvený a získává se nařezáváním kůry stromů, jež se vyskytují na okraji řek v peruánské oblasti Amazonie. Croton lechleri má silné antibakteriální, antimikrobiální, antivirové, protiplísňové, antioxidační a hemostatické vlastnosti, které urychlují hojení ran, tkání a kůže, aft, vředů a zánětlivých stavů, zejména v dutině ústní, v hltanu, hrtanu a jinde. Má též výrazné protistresové, afrodiziakální a tonizační účinky. Podporuje regeneraci a obranyschopnost organismu a zvyšuje jeho imunitu. Velmi příznivě působí při respiračních, chřipkových a horečnatých onemocněních, při malárii, hepatitidě typu A a B a při onemocněních způsobených retroviry, Cytomegaloviry a při dalších infekčních chorobách.

 Všeobecný výzkum: 

Z terapeutického hlediska Croton lechleri zevně inhibuje grampozitivní bakterie a dermatofytické plísně. Je aktivní proti viru Sindbis, Cytomegalovirus murine a Escherichia coli. Proti Bacillus subtilis byly trimetoxifenoly z Crotonu silnější nežli účinek penicilinu. Obsažený olygomer SP ­ 303 je výrazně aktivní proti kmenům respiračních syncytiálních virů (RSV) typu A a B, chřipkového viru A (FLU ­ A) a virům parainfluenzy (PIV). Dále působí proti viru Herpes simplex (HSV), včetně viru resistentnímu na léky acyklovir a foskarnet. Efektivní je též proti virům hepatitidy A a B. Poslední z objevů (Miller M., 1999) je aktivita Crotonu in vitro proti Helicobacteru pylori, způsobujícímu žaludeční vředy. U peptického vředu bylo při pokusech urychleno hojení dokonce až o 50% a celkově se zlepšila i kvalita žaludeční stěny. V nízkých koncentracích má Croton lechleri efekt prooxidační a ve vysokých koncentracích účinkuje silně antioxidačně. 

Z chemického hlediska jsou v rostlině obsaženy dva druhy alkaloidů s působením stimulačním a relaxačním – 54 % taninu, který má silně stahující účinky, 4 % cukrů složených z laktózy, galaktózy a rhamnózy, dále pak fenolické sloučeniny, mezi nimi kyselina galová a saponiny o nízkých koncentracích, chlorhydrát taspinu, 3,4-0-dimethylcedrusin a proanthocyanidin, šest jednoduchých fenolů a jejich derivátů, tři steroidy (sytosterol, b ­sytostenon a katechiny). V kůře rostliny bylo nalezeno šest diterpenoidů a SP 303 olygomerický proanthokyanid. 

 

Drags Imun ovlivňuje mimo jiné především dráhy sleziny, žaludku, tří zářičů, tenkého a tlustého střeva, jangovou a jinovou pojivovou. Působí tedy na problémy, které se vztahují k nedostatečné funkci orgánů na těchto dráhách. 

Slezina a její důležitý význam: 

V případě narušené činnosti sleziny, která je důležitým orgánem pro imunitu, může dojít k nejrůznějším potížím. Končetiny ztrácejí sílu a pohyblivost (zejména palce u nohou), svalstvo ochabuje, chřadne a ubývá. Objevují se bolesti v oblasti žeber, střední a krční páteře. Rty jsou bledé a povadlé, pociťujeme sníženou chuť k jídlu. Zvyšuje se tvorba slin, které mohou i samovolně vytékat z úst. Při současném narušení činnosti dráhy sleziny a srdce dochází ke zhoršení myšlení a k dalším psychickým potížím. Přidají-li se stresy, objevují se poruchy trávení, nechutenství, nadýmání, někdy až závratě, zvracení, bušení srdce, otoky a jiné. 

Využití preparátu: 

Preparát aktivuje kostní dřeň, příznivě ovlivňuje regeneraci krve při anémii a leukémii. Zlepšuje činnost plic a srdce, kvalitu kostí a kloubů, působí při artróze a pomáhá při problémech s krční páteří. V zubním lékařství jej lze využít při parodontóze, krvácení dásní, při zvýšené kazivosti zubů a po jejich extrakci. 

Chrání genetickou informaci buněk proti poškození, působí při snížené funkci štítné žlázy, při Parkinsonově chorobě, zánětu trojklanného nervu, při poruchách CNS, borrelióze, bércových a žaludečních vředech, při zánětech tenkého a tlustého střeva, průjmech, nadýmání a trávicích problémech, také při diabetu a roztroušené skleróze. 

Svým antioxidačním působením ochraňuje buňky před poškozením UV zářením, například při opalování v soláriu. Vnitřně napomáhá proti zvýšené tvorbě modřin a zevně při regeneraci odřenin. 

Drags Imun naředěný ve vodě, popřípadě v kombinaci s přípravkem Vironal, je vhodný jako kloktadlo při bolestech v krku. Celkově snižuje teplotu, v kombinaci s Cytovitalem eliminuje i horečnaté stavy. 

Pro cytostatické účinky vhodně působí v onkologii. Vzhledem k silnému antivirovému efektu je vhodný jako doplněk terapie u HIV pozitivních osob. V obou případech doporučujeme pod lékařským dohledem kombinaci větších dávek (5x denně 10 kapek) s přípravkem Cytosan (3x denně 4–5 kapslí). 

Regenerační postup a dávkování: 

Vnitřně užíváme 7 maximálně 10 kapek 1–3x denně. Zapíjíme vodou. Po třech týdnech užívání následuje 1 týden pauza. Pro podporu detoxikace těla zvýšíme příjem tekutin. Přípravek neobsahuje žádné konzervační látky ani jiné přidané látky. Před použitím protřepat. Potravina pro zvláštní výživu. Nevhodné pro děti, těhotné a kojící ženy.  

nahoru 

Universum 2003. Účinky rostliny Croton lechleri obsažené v přípravku Drags imun 

Autor: Mgr. Miroslav Dorazil

 

Dračí krev - Drags imun 

Dračí krev ( Drachenblut, Sangre de Drago, Dragon´s blood ) je nazývána pryskyřice resp. latex rudohnědé barvy, vytékající při poškrabání nebo naříznutí kůry určitých stromů. Tato je jímána a posléze užita jako čerstvá nebo sušená. Vlastní označení “Dračí krev” je latex pocházející ze čtyř různých stromů tří kontinentů. Z “Dračího stromu” ( Dracaena draco ), který je domovem na Kanárských ostrovech, z jihoasijské “Palmy dračí krve” ( Daemonorops draco ), ze západoindického stromu rodícího ovoce “ Huelsefruechtlerbaum ” ( Pterocarpus draco ) a z určitých druhů rodu Croton, jejichž domovem jsou deštné pralesy Střední a Jižní Ameriky. V posledních desetiletích se upřela pozornost celého “civilizovaného” a “kulturního” světa k fascinujícím zprávám o “zázračných” bylinách deštných pralesů Jižní Ameriky, které mnohdy dokáží vyřešit problém soudobé vědecké medicíně neřešitelný. Proto i my se zaměříme v dalším na Dračí krev ( Croton spp. ), pocházející právě z oblastí Jižní Ameriky. 

Croton spp. 

1. Úvod do čeledi Euphorbiaceae 

1.1. z hlediska taxonomického zařazení 

Čeleď pryšcovitých ( Euphorbiáceae ) je zařazena do říše rostlin ( Regnum Plantae ), kmenu krytosemenných ( phyllum Magnoliophyta ), třídy dvouděložných ( classis Magnoliopsida ), podtřídy růžových ( subclassis Rosidae ), řádu pryšcotvarých ( ordo Euphorbiáles ). Takto její zařazení uvádí TACHTADŽJAN ( 1997 ) i HENDRYCH. Jiné zdroje uvádí zařazení do 1 třídy dvouděložných ( classis Magnoliopsida ) 1.podtřídy magnóliových ( subclassis Magnoliidae ) 14 řádu pryšcotvarých ( ordo Euphorbiales ) jako 2-hou čeleď vedle čeledi zimostrázovitých ( ordo Buxaceae). 

UHER ( 2001 ) ji z pohledu zařazení podle molekulárních dat řadí do malphigiální vývojové řady, která odpovídá v systému SPICHIGER & SAVOLAINEN ( 1997 ) linální a celastrální “rodině”. Spolu s řadou rosální a kukurbitální tvoří první rosidní skupinu ( CHASE & al 1993 , SOLTIS & al. 1998, BREMER & al. 2000 ). TACHTADŽJAN ( 1997 ) i REVEAL ( 1998 ) ji ale dělí do pěti polyfyletických nadřádů v podtřídách Dileniidae a Rosiidae. 

1.2. z hlediska zástupců čeledi 

Kosmopolitně se vyskytující čeleď čítající na 300 rodů a 7500 druhů, ( nejobsažnější čeleď na světě ) nejhojněji se vyskytující v subtropech a tropech. V našem klimatickém pásmu zastoupena ve volné přírodě nejčastěji rody Pryšec ( genus Euphorbia ) a Bažanka ( Mercurialis ). Všechny druhy uvedených rodů jsou považovány za toxické. Z tropických zástupců čeledi stojí za zmínku a) podčeleď smutencovité ( subordo Phyllanthoideae ) – druhy rodu Phyllanthus ( Smuteň ) jsou tradiční medicínou těchto oblastí ( v Mesoamerice a Jižní Americe druh Phyllanthus niruri L. jehož obdobou je v Indii Phyllanthus amarus L. ) dále pak Breynia, Securinega, které jsou pěstovány jako okrasné. b) podčeleď krotonovité ( subordo Crotonoideae ) jehož zástupci jsou mimo zmiňovaného Crotonu lechleri Muell.Arg, kterému bude dále věnována pozornost také např.: Manihot esculenta Crantz. – tedy maniok, sloužící k obživě obyvatel tropických oblastí – po Solanum tuberosum, čili lilku hlíznatém, tedy bramboru je to druhá nejbohatší plodina na škroby. Z ostatních můžeme jmenovat např. Hevea brazilensis tedy Kaučukovník brazilský, ze kterého se získává latex posléze zpracovávaný na kaučuk , dále pak Jatropha curcas, jejíž olej byl koncem 30-ých let minulého století shledán velmi slibným zdrojem pro přípravu benzínu. Olej ze semen je domorodými komunitami dodnes užíván k léčbám mnoha obtíží. c) podčeleď Euphorbiaidae jejímiž zástupci jsou převážně okrasné rostliny a sukulenty, za zmínku stojí např. Poinsettia pulcherina syn. Euphorbia pulcherima , kterou mnozí známe z vánočních stolů jako tzv. “Vánoční hvězdu”, jiným zástupcem může být např. Euphorbia pseudocactacea jejíž název již napovídá časté záměně s americkými sukulenty čeledi kaktusovitých ( ordo Cactaceae ). 

1.3. z hlediska metabolismu a obsahových látek ( fytochemie čeledi) 

Čeleď je typická přítomností mléčnic, vytvářejících hustý latex. Metabolismus bývá zpravidla kyanogenní ( často s produkcí glukosylkyanhydrinů, někdy glukosinulátů, pak ale s absencí myrosináz ), ale i nonkyanidní s tvorbou alkaloidů převážně indolových, pikrotoxinů a kokarcinogenních diterpenů, saponiny jsou metabolizovány pouze vzácně. 

  1. z hlediska toxicity čeledi

Čeleď jako taková je v našich zeměpisných šířkách považována za toxickou a alergenní ( především obsahem alergizujících latexů – jsou popisovány případy oslepnutí po zasažení oka latexem ). Jedinou zmínkou o terapeutickém užití v našich krajích je odkaz na užití Pryžce od Otakara Griesse v díle “Mumiální hermetická léčba, příspěvěk k tajné medicíně starých” z roku 1908, je však nutno podotknout, že principy mumiální a hermetické léčby jsou založeny více na symbolice a přenosech energií, než na vlastním kontaktu materie s pacientem. S touto vyjímkou není v literatuře zaznamenán odkaz na léčivé účinky zástupce čeledi pryžcovitých v našich zeměpisných šířkách. 

Jinak tomu je v tropických podmínkách, kde je čeleď zastoupena zdaleka nejšířeji. S odkazem na již citované příklady rodů Phyllanthus, Manihot etc.., běžně užívaných domorodými komunitami k účelům nutričním a etnomedicinálním se dostáváme také k “rodině” zástupců rodu Croton. 

2. Croton lechleri 2.1. popis rodu Croton spp. 

Strom dorůstající výšky až 30 metrů ( obvykle se udává v průměru ca 15 metrů výšky ) ve vyšších partiích vždy hustě větvený, mladé větve včetně stopek listů jsou barvy šedavě načervenalé, která budí zdání napadnutí cizopasnými houbami. Přes svoji značnou výšku kmen stromu nebývá obvykle silnější než 30 cm v průměru Kmen je pokryt hladkou hnědošedou bohatě skvrnitou kůrou, listy jsou srdčité, světlozelené, délky mezi 12 až 30 cms., květy jedinečně světle zelenobílé v klasovitých květenstvích na dlouhých stopkách. Samčí i samičí květy mají oválný tvar kalichu složený z pěti okvětních lístků . Androceum ( samčí pohlavní orgán ) je složen z jedenácti tyčinek, Gynoceum ( samičí pohlavní orgán ) třídílný, vajíčko kryté ochmýřením barvy světle oranžové, blizna větvená do dvou částí. Plodem je třídílná tobolka, šířky 4 – 5 mm, barvy načervenalé s ochmýřením. Semena jsou hladká, olejnatá. 

Výskyt v humidním ( vlhkém ) deštném pralese ve výškách 125 až 2.080 m.n.m.. Nejčastěji se vyskytuje v oblastech “regenerace” , což ulehčuje jeho kultivaci z komerčních důvodů. V Peru výskyt v Amazonii, San Martin, Tarapoto, Ucayali, Huánuco, Pasco, Junín, Cuzco, Madre de Dios, Lóreto, Morona – Cocha, Mishuyacu, río Nanay. Výskyt také v Kolombii, Brazílii, Ekvádoru, Bolívii etc.. 

Je - li kůra stromu naříznuta nebo sedřena, vytéká tmavě červená šťávovitá, pěnivá míza. Naší civilizaci byl poprvé “představen” kolem roku 1600 španělským jezuitou, kronikářem a přírodovědcem otcem Barnabé Cobo, který jej popsal především s důrazem na etnomedicinální užití latexu domorodými komunitami Mexika, Kolumbie, Ekvádoru a Peru. Svého botanického zařazení se dočkal o téměř čtvrt tisíciletí později – roku 1866. 

Nejčastěji je citován a jako typický zástupce a “producent” tmavě zabarveného latexu, známého jako “Dračí krev” druh Croton lechleri Muell. Arg.. Na místě je však nutné podotknout, že tento druh má své velmi blízce příbuzné druhy, kterými jsou Croton erythrochilus (Muell.) Arg., Croton salutaris C. palanostigma Klotsch, C. draconoides Muell.-Arg., C. erythrochilus Muell.-Arg., C. draco Cham. & Schlltdl, C. magdalenensis Muell.-Arg. C. equinocarpus Muell.-Arg., C. gossypiifolius var. hibiscifolius, C. urucurana Baill., C. methodorus Bentham, C. riviniaefolius H.B.K, C. xalapensis H.B.K, etc. a Croton gossypifolius. Na Bahamách k nim ještě přistupuje Croton eluteria. U všech jsou popisována obdobná etnomedicinální užití nativními komunitami deštného pralesa. 

Za zmínku stojí fakt, že ze stromu výše uvedených rozměrů bývá jednorázově vytěženo kolem 2,8 litru latexu.

  1. etnomedicína 

V domorodé medicíně především komunit Střední a Jižní Ameriky bývá Croton spp. Užíván k moderaci velmi širokého spektra onemocnění. Latex Crotonu spp. bývá pravidelně užíván perorálně, ale i jako prostředek externí léčby. [Chen & kol, 1994]. 

Nejčastěji se užíval pro zastavení krvácení, urychlení, hojení, uzavření ran a ochranu zranění před infekcemi. Míza velmi rychle zasychá a vytváří druhotnou kůži. Vnitřní užití domorodci Peru pro leukorheu, zlomeniny, hemeroidy je stejně obvyklé jako užití při žaludečních vředech. Ostatní kmeny ji používají mimoto i při úplavici, střevní horečce, pyorhei při vaginálních koupelích před porodem, pro zastavení krvácení po porodu a při kožních potížích jako ekzémy a dráždivé hmyzí kousnutí.
Vnitřně se používá při hemeroidech, ústních vřídcích, tonsilitidě, infekcích v hrdle, tuberkulóze, žaludečních vředech,zažívacích obtížích, reumatismu a pro posílení plodnosti.
 

2.4. toxikologie 

Hodnověrné zdroje či studie o toxicitě či vedlejších účincích Crotonu lechleri či v něm obsažených aktivních substancích nejsou publikovány. Etnomedicinální zdroje vycházející z dlouholetých užití tak jako studie o užití publikované výrobci či distributory produktů z Croton spp. Jej považují za netoxický v rozmezích doporučeného dávkování ( obvykle bývá distribuován čerstvý latex perorálně v rozmezí 10 – 30 kapek 1 – 3 x denně – informace různých výrobců a distributorů ). 
Provedený test mutagenity v relaci na bakterii Salmonella , počet zkoumaných proanthocyanidinů v různém stupni polymerizace (dimery, trimery a polymery, včetně procyanidinu B-4) neprokázal resp. vyloučil mutagenní aktivitu Croton spp. [Yu & Swaminathan, 1987]. Údaj o embryotoxicitě publikovaný Kenely et al., 1999 vylučuje jeho užití těhotnými ženami a ženami, které chtějí otěhotnět.
 

2.3. fytochemie 

Fytochemické složení viz. následující tabulka

cyanidoly (monomery flavonolů):

dihydrobenzofuran

kys.hardwickiová

(+)-gallokatechin

lignany dihyhrobenzofuranu :

bincatriol

(+)-katechin

cedrusin

krolechinole

(-)-epikatechin

-3’, 4-O-dimetylcedrusin

kys.krolechinická

(-)-epigallokatechin

-4-O- methylcedrusin

taspin

proanthocyanidin dimer B-4

 

isoboldin

proanthocyanidin trimer

α-kalacoren

norisoboldin

proanthocyanidin tetramer

α-kopaen

hydrochlortaspin

proanthocyanidin heptamer

α-pinen

kamfene

 

α-thujon

kuparofenol

1,3,5-trimethoxybenzen

β-caryofylen

D-limonen

2,4,6-trimethoxyfenol

β-pinen

dipenten

4-hydroxyfenethyl alkohol

β-elemen

salutaridin

 

γ-terpinen

eugenol

β-sitosterol

γ-terpinol

euparofenol

β-sitosterol- β -D-glukopyranosid

lignin

kys. eugenolová

 

linalool

methylthymol

β-pinen

methylthymol

myrcen

betain

 

para-cymen

borneol

diterpeny :

kys. pektická

kalamenene

koberin A

terpinen-4-ol

kamphene

koberin B

vanillin

koparofenol

 

kys.benzoová

daukosterol

třísloviny

sinoakutin

 

pryskyřice

sparsiflorin

 

 

magnoflorin

 2.5. Farmakologické vlastnosti latexu a z něj izolovaných substancí 

- Aktivita antivirální a antibakteriální 

Latex účinkuje antisepticky, jako potenciální antivirotikum a bakteriostatikum [Chen & kol, 1994] . V roce 1985 byl zdokumentován účinek protizánětlivý, antivirální a proti rozvoji sarkomu. Belgičtí vědci také potvrdili antivirální schopnost taspinu a dimethylcedrusinu proti herpetoviru. V roce 1994 byly objeveny ostatní fytochemické složky, zahrnující fenoly, proanthokyanadiny a diterpeny, které prokázaly jistou antibakteriální aktivitu. Výzkumy taspinu z roku 1977 ukázaly jeho schopnost inhibovat RNA - DNA polymerázu v myeloblastozním viru, Rauscherově leukemickém viru a Simianově sarkomviru. 

Extrakt z Crotonu spp. prokázal inhibici aktivity reverzní transkriptázy [Sethi, 1977]. Testy provedené s latexem Crotonu spp. vyloučily jeho cytotoxicitu [Chen & kol., 1994]. Několik jednoduchých fenolů a diterpenů prokázalo silnou bakteriostatickou aktivitu [Chen & kol., 1994].
Tyto studie bakteriostatické aktivity latexu Crotonu spp., tak jako jeho extraktů v chloroformu, acetonu,metanolu a jeden připravený v etylacetátu (proti Bacillus subtilisEscherichia coli) byly publikovány v roce 1994 [Chen & kol., 1994]. Výsledky některých extraktů v chloroformu, jako i množství vyizolovaných substancí (1,3,5-trimetoxybensin; 2,4,6-trimetoxyfenol; kys.krolechinová, koberin A, koberin B aj.) prokázaly jednoznačně velmi silnou bakteriostatickou aktivitu ( každopádně až 30 x silnější než Chloramfenikol nebo Penicilin V, které byly užité jako kontrolní ) v relaci na minimálně dva bakteriální kmeny [Chen & kol., 1994]. Nejčastější komponenty latexu, proanthocyanidiny [Cai & kol., 1991,; Chen & kol., 1994], po své izolaci vykazují pouze omezenou aktivitu proti specifickému kmeni, na rozdíl od jejich pravděpodobné podstatně širší a silnější aktivity, působí-li v synergii spolu s dalšími komponenty ve vlastním latexu jako celku.[Scalbert, 1991].
 

- Aktivita cicatrizační (rány hojící) 

Extrakt z Crotonu spp. prokázal podporu hojení ran [Vaisberg & kol., 1989] Má vlastnosti hemostatické (velmi účinně staví krvácení a zaceluje rány, včetně moderace lezí Herpex simplex etc.),[Chen & kol, 1994]. Rány hojící a zajizvující efekt na otevřených poraněních Sangre de Drago byl v roce 1989 připsán taspinu. V letech 1991 a 1993 bylo několik následujících studií opět zaměřeno na hojivé a protitumorální vlastnosti taspinu. V roce 1993 byl vyizolován lignan dimethylcedrusin, který také vykázal významnou roli (vedle taspinu) při léčebném procesu hojení ran a jizev. Belgická studie dokázala účinky latexu při stimulaci kontrakcí jizev (ran ), který významně pomáhá vytvořit formaci nové pokožky a podporuje regranulaci podkoží a tvorbu kolagenu. . Porovnávací studie ukázala schopnost surové mízy hojit rány a formovat tvorbu kolagenu čtyřikrát efektivněji než samotné izolované složky dimethylcedrusinu nebo taspinu.  

- Aktivita antiflogistická ( protizánětlivá ). 

Extrakt z Crotonu spp. prokázal protizánětlivou aktivitu [Perdue & others, 1979], antiflogistická aktivita taspinu byla poprvé zdokumentována v roce 1979. Taspin vykázal protizánětlivou aktivitu ve třech modelových farmakologických studiích : Ve studii ovlivnění rozvoje a moderace edému indukovaného carrageninem u krys, ve studii ovlivnění rozvoje a moderace granulomu u krys a konečně ve studii artritidy indukované koadjuvantem u krys. Tyto studie prokázaly antiflogistickou aktivitu taspinu, ale zarove’n poukázaly na skutečnost, že to není pouze taspin, který tuto aktivitu vykazuje. V porovnání výsledku taspinu a latexu jako celku bylo dosaženo signifikantně lepších výsledků při aplikaci latexu jako celku. Nejvýraznějšího výsledku bylo dosaženo při interperitoneálním podání latexu ve studii ovlivnění rozvoje a moderace edému indukovaného carageninem u krys. 

- Aktivita antidiarheální (protiprůjmová) 

Latex C.lechleri prokázal inhibiční schopnost intestinální hypersekrece způsobené toxinem cholery, a to v závislosti na podané dávce. Navíc byla in vitro prokázaná inhibice sekrece chloru indukované forskulinem. Těchto terapeutických aktivit bylo účinně využito při poslední epidemi cholery v Peru v roce 1993, kdy podání latexu bezesporu zachránilo život stovkám, ne li tisícům pacientů. 

- Aktivita imunomodulační 

To nejlepší na závěr : V pojetí alopatické ( klinické ) medicíny pouze další z dlouhého výčtu aktivit latexu, v pojetí medicíny holistické ( celostní ) aktivita primární a zcela rozhodující. Ne nadarmo byl vhodně zvolen název produktu Drags Imun. V celostním pohledu na medicínu a řešení zdravotního stavu je význam správně fungující imunity odrazem harmonického fungování organizmu jako celku. 

Funguje –li totiž harmonicky metabolizmus organizmu má lidský organizmus dostatek prostředků ( obranných mechanizmů ) jak se s agresí, přicházející z venku vyrovnat sám. ( Za předpokladu harmonicky fungujícícho metabolizmu vylučujeme vznik choroby či symptomu v důsledku metabolické poruchy či insuficience ). Tyto mechanizmy jsou diokonale popsány imunologií a jenom na okraj zde uvedeme, že mezi rozličné mechanizmy obrany patří mimo jiné tvorba specifických protilátek tzv. imunoglobulinů ( A,E,I,G,M ) ale i schopnost fagocytózy, tedy pohlcení agresora vlastními buňkami ( fágy ), proliferace T leukocytů etc…. 

Latex C.lechleri vykázal v několika studiích, které nebývají často prezentovány vysokou schopnost podpory či inhibice ( v závislosti na druhu přímé či alternativní podpory imunitního mechanizmu ) fagocytózy i podporu imunitních reakcí organizmu ať již přímými či alternativními formami. 

  1. Nejčastější biologicky aktivní substance 

Základní aktivní látky zahrnují alkaloid taspin a další alkaloidy s protitumorální aktivitou jako piridon, indol aporfin, quinolein, tropany, nenasycené mastné kyseliny, antrakinony, triterpeny, proanthokyanidiny, které jsou výraznými antioxidanty, třísloviny a lignan zvaný dimetylcedrusin 

Taspin : 

Je to alkaloid fenatrenu typově blízký aporphinu (jaderná hmotnost okolo 369). To ukazuje na celkem silné vlastnosti zlepšující hojení ran, pravděpodobně v důsledku chemotaktické stimulace migrace fibroblastů [Vaisberg & další, 1989; Persinos & další, 1972; Porras-Reyes & další, 1993] a protizánětlivé vlastnosti [Perdue & další, 1979]. Taspin ve specifické zkoušce neovlivňoval chemotaxi makrofágů, aktivaci neutrofilů, proliferaci fibroplastů, vlastnosti pojivové tkáně [Porras-Reyes & další, 1993]. To naznačuje, že taspin stimuluje ranná stádia hojení ran, bez významného vlivu na následné procesy Fporras- Reyes & další, 1993]. Ve zkouškách na zvířatech (krysy) externě podaný taspin v dávce od 250 mikrogramů/ránu významně zlepšuje proces hojení ran a zvyšuje odolnost jizvy [Porras-Reyes & další, 1993]. Taspin má schopnost inhibovat aktivitu reverzní transkriptázy retrovirů [např. virus myeloblastózy, virus Rauscherovy leukémie a virus opičího sarkomu; Sehti], kromě toho vykazuje cytotoxické vlasnosti vůči liniím neoplastických buněk a tak má potenciálně protinádorové vlastnosti [Itokawa & další, 1991]. Může se nacházet v  několika dalších rostlinných rodech: Berberidaceae, Euphorbiaceae, Magnoliacae, jeho přítomnost byla mimo jiné objevena v Croton palanostigma (draconoides) [Itokawa & další] a v menších množstvích v Croton lechleri [Bettolo & další, 1979; Cai & další, 1993a]. Sangre de Grado extrakt z Croton palanostigma, a v čisté formě – taspin z něho izolovaný, má cytotoxické vlastnosti ve vztahu k buňkám V-79 (IC50 = 0,17 mikrogramů/ml) a ve vztahu k linii KB lidských nádorových buněk pocházejících z karcinomu ústní sliznice (IC50 = 0,39 mikrogramů/ml) [Itokawa & další, 1991]. 

Podle literárních údajů má taspin cytotoxické vlastnosti i v dávkách <0,5 μg/ml [Pieters * další, 1993]. Taspin vykazuje celkem silnou embriotoxicitu, ale ne teratogenicitu v embrionální kultuře krys (letální dávka v testu EKK (embrinální kultura krys) je 5 μg/ml) [Kennely a další, 1999]. 

3’,4-0-dimethylocedrusinor 4-0- methuldihydrodehydroconiferyl alcohol
[2-(3’,4’-dimetoxyphenyl)-3-hydroxymethyl-2,3-dihydro-7-metoxybenzofuran-5-propan-1-ol]:
 

Je to dihydrobenzofuran lignan s vlastnostmi silně zlepšujícími hojení ran; aniž vykazuje vlastnosti stimulující proliferaci endoteliálních buněk, předchází jejich degradaci za podmínek omezené dodávky výživových látek [Pieters & další, 1993]. Podle studií týmu profesora J.D.Phillipsona [Cai & další, 1991; 1993a; 1993b; Chen & další, 1994] to může být nejaktivnější složka pryskyřice Croton spp. Další z lignanů izolovaných z pryskyřice Croton spp. je 4-0-methylocedrusin [2-(3’,4’-dimetoxyfhenyl)-3-hydroxymethyl-2,3-dihydro-7-hydrobenzofuran-5-propan-1-ol], ten se však v uskutečněných biologických testech neukázal být aktivním [Chen & další, 1994]. 

Proanthokyanidiny: 

Jsou to kondenzované catechiny, lineární dimery nebo polymery flavonoidových jednotek, polihydroxyflavan-3-oli [Tempesta, 1993; 1996] s různými stereochemismy [Hemingway, 1983; Hagerman & další, 1981]. Přírodní polyfenoly prozrazují velký počet farmakologicky prospěšných vlastností [Haslam, 1996]. Mají in vitro celkem silnou antivirovou aktivitu, mimo jiným proti chřipkovým virům, viru RS a virům způsobujícím opary, virům HIV atd. [Tempesta, 1983; 1996; De Brune & další, 1999], kromě silných antioxidačních vlastností [Ho & další, 1999; De Bruyne & další, 1999; Das & další, 1999; Plumb & další, 1998; Rakotoarison & další, 1997; Robak & Zachwieja, 1999] a mírně antibakteriální [De Bruyne & další, 1999]. Ve studiích in vitro a in vivo stimulují (zvláště dimery epicatechinu) růst vlasových folikulů a vlasovou renovaci [Takahashi & další, 1999]. V biologických testech vykazují schopnost vázat a usazovat různé proteiny [Hagerman & další, 1981], včetně proteinů receptorů, občas vysoce specifických. Díky inhibičním schopnostem doplňkových aktivit [Shahat & další, 1996] a/nebo 5-lipooxygenáze [Hartisch & další, 1977], mohou mýt protizánětlivou aktivitu [Robak & Zachwieja, 1999]. Monomerní a oligomerní polyfenoly mají rovněž klíčový význam v profylaxi arterosklerózy, prevenci neoplastických chorob, mohou také předcházet osteoporóze [Robak & Zachwieja, 1999]. Tento druh proanthokyanidinových oligomerů může mít také hypotenzní nebo hypotermální aktivitu [Rewerski & další, 1971], rovněž tak v průběhu dlouhodobého orálního podávání zlepšovat koronární krevní průtok (testy na zvířatech) [Roddewig a Hesel, 1977]. V testech na mutagenitu na salmonele neprozradily různé testované di-, tri-, a oligomery proanthokyanidinu mutagenní vlastnosti [Yu & další, 1987]. V in vitro testech a testech na zvířatech mají mono- a oligomery proanthokyanidinů aktivitu působící proti tvorbě kožních nádorů [Gao & další, 1994, Chen & další, 1996]. 

Májí rovněž silnou antivirovou aktivitu [Ubillas & další, 1994], mimo jiné:

  • Inhibují replikaci virů HSV-1 a HSV-2 v podmínkách in vitro, zvláště kmenů nereagujících na acyklovir [Safrin & další, 1994; Barnard & další, 1993a]

  • Inhibují rozvoj chřipkového viru typu A, když je podáván v aerosolu nebo nitrobřišně a efektivně léčí experimentální infekci u myší [Sidwel & další, 1994, Gilbert & další, 1993]

  • Inhibují replikaci a pronikání viru RS do buněk (respiračně syncytiální) v koncentraci 2-10 μM [Bernard & další, 1993b]

  • Byl prokázán jejich léčebný účinek ve studii na krysách infikovaných virem RS, když je podáván ve formě aerosolu [Gilbert & další, 1993; Barnard & další, 1993]. 

(+) Katechin: 

Izomer katecholu (hydroxyflavan-3-ol) mající regenerační aktivitu, mimo jiným u jaterní tkáně po toxickém poškození nebo infekci (Catergen) [Kohlmunzer, 1993]. 3-rutosid je používaný při zrakovém omezení způsobeném poškozením sítnice [Kohlmunzer, 1993]. 

(-) Epicatechin: 

Isomer katecholu (hydroxyflavan-3-ol) s protizánětlivou a hypoglykemickou aktivitou [Kohlmunzer, 1993]. 

  1. Soudobé využití ve farmacii 

K dnešnímu datu jsou zaregistrovány čtyři patenty v USA na užití latexu z C. lechleri. První byl Walter Lewis, který v roce 1992 izoloval alkaloid taspin z mízy a rozpustil jej v DMSO. Následoval patent v roce 1995 WoundFast Pharmaceutical Inc., následně dokumentující přípravu ( izolaci ) taspinu pro ještě efektivnější hojivý efekt. Další společností byla Shaman Pharmaceuticals, registrující svůj první patent v roce 1993, popisující metodu extrakce proanthokyanidinového polymeru chemicky izolovaného z mízy a kůry, který léčí infekční onemocnění zvířat a lidí při respiratorní viróze, chřipce A,B,C a herpes simplex viróze, citující četné klinické experimenty. Následovně společnost zaregistrovala druhý patent v roce 1996, pokračujíce v dokumentaci antivirálních vlastností, použití, klinického testování a výsledků připraveného extraktu z kůry a mízy C.lechleri proti mnoha virózám.

Sangre de Drago se stalo základem pro dvě farmaka v USA, - společnost Shaman Pharmaceuticals Inc vyvinula dva přípravky obsahující antivirální složky extrahované z mízy a kůry Crotonu lechleri. Jední se o Provir, ústy aplikovaný lék proti virálním infekcím dýchacího traktu ( za zmínku stojí zajisté, že v 70 letech minulého století byl dehydrovaný latex C. lechleri zpracováván i Galenou Opava při výrobě kloktadla, které bylo s úspěchem aplikováno při mnoha infekčních onemocněních krku ). Dále je to přípravek Virend - topický antivirální lék proti herpetoviru ( skupina retrovirů typických tzv. reverzní transkripcí tedy specifickým přepisem virové informace ( zpětný přepis ), běžným onemocněním způsobeným herpetovirem je např. Herpes zoster tedy tzv. pásový opar ). 
Výzkumy tedy potvrdily oprávněnost dlouholetého tradičního užití domorodou medicínou. Jedná se o skvělý, nový, doložitelný zdroj z deštného pralesa, o kterém by se měli uživatelé dozvědět a využít jeho výhod. Je užitečný pro všechny typy řezných poranění, škrábanců, vnějších jizev, pupínků a dalších kožních problémů. Jednoduše se aplikuje přímo na postižené místo. Také velice rychle uleví při hmyzím bodnutí. Zcela nedávno zjistili severoameričtí odborníci efektivní účinek při žaludečních vředech, vředových kolitidách, Crohnově chorobě při vnitřním použití. Vnitřní použití je zdokumentováno jihoamerickými lékaři při denní dávce 10 - 20 kapek 2 denně.
 

Závěr : 

Prvním zdokumentovaným krajanem, který se bezesporu s Dračí krví v amazonském pralese setkal, byl jezuitský mnich – misionář narozený v Trutnově Samuel Fritz. ( 1654 – 1728 ) Pouze na okraj je vhodné se zmínit, že o Fritzově díle, kterým bylo první ucelené zmapování toku Amazonky se s obdivem vyjadřovala řada uznávaných vzdělanců a odborníků. Kromě francouzského akademika Ch. M. La Condamine, který Fritzovu mapu v Quitu objevil a přivezl do Francie, ho uznával například Tadeáš Haenke či německý badatel Alexander von Humboldt. Španělský historik Antonio Astrain o něm dokonce prohlásil: "Samuel Fritz, ačkoli v Čechách narozený, učinil toho pro španělskou korunu více než všichni kapitáni a dobyvatelé." A věhlasný ekvádorský historik Dr. Latorre nazývá Fritze ve své knize "gigantem mezi giganty". 

Dalším krajanem nemenšího světového věhlasu, byť doma zcela neznámý byl salesiánský mnich otec reverend Jaroslav Soukup, SDB ( 1902 – 1989 ). Ten se s Dračí krví nejenom setkal, dokonce ji mezi jinými bylinami i popsal. Právem je proto považován za otce peruánské botaniky a zakladatele botanického systému peruánské flóry. Za svého života přednášel na Farmaceutické fakultě Universidad Nacional Mayor San Marcos – Decana en America Sur. Byl vyznamenán nejvyššími peruánskými řády Ministerstva školství a zemědělství. Jeho nejvýznamnějším dílem je Vocabulario de los nombres vulgares de la flora peruana. 

Na samý závěr bych se chtěl polemicky dotknout úlohy “Dračí krve” v dnešní péči o zdraví jedince a to především s odvoláním na imunostimulační aktivitu, často opomíjenou v širokém výčtu další “kazuálnějších” aktivit. Zenda Avesta cca. 3.000 let před našim letopočtem pravil : “Jsou tři věci, které drží naživu civilizaci. To co Vám teď řeknu, je pravda : ty tři věci jsou – čistý vzduch, čistá voda a čistá strava. I ty nejmocnější civilizace, které vůbec kdy byly, zanikly, protože měly nečistý vzduch, nečistou vodu a nečistou stravu.” Konfrontací tváří v tvář realitě dneška možná snáze pochopíme významnost Crotonu lechleri v našem každodenním životě. 

Jsem tedy pevně přesvědčen, že po útlumu výroby v Galeně Opava je rozhodnutí společnosti Energy distribuovat Croton lechleri na českém trhu rozhodnutím prozíravým a správným, rozšiřujícím obzor a volbu možností lidem, kteří se rozhodli aktivně zapojit do procesu péče o své zdraví. 

Bibliografie : 

Desmarchelier C., Witting Schaus F. , Sesenta plantas medicinales de la Amazonia peruana , Lima , 2000

Q.F. Palacios Vaccaro J.W. , Plantas medicinales nativas del Peru , Concytec Lima , 1997

Brack Egg A., Diccionario enciclopedico de plantas utiles del Peru , CBC Cuzco , 1999

Schultes R.E., Raffauf R.F. , The healing forest, Dioscorides Press, Portland Oregon, 1990

Soukup J., SDB , Vocabulario de los nombres vulgares de la flora peruana y catalogo de los generos, Lima, 1970

Wolters B. , Drogen, Pfeilgift und Indianermedizin – Arzneipflanzen aus Suedamerika , URS , Greifenberg, 1994

Taylor L. , Herbal secrets of the rainforest, Prima Health , Rocklin CA, 1998

Rutter A.R., Catalogo plantas utiles de la Amazonia peruana , Lima, 1990

Lacaze D., Alexiades M., Salud para todos, Cuzco – Madre de dios, 1995

 

nahoru

Free Joomla! template by Age Themes